Přeprava ovoce a zeleniny v dřevěných bedýnkách je pochopitelně tradiční a stěží jí lze něco vytknout. Bedýnky ze dřeva lze vyrábět i z odpadního materiálu a z přirozeně odumřelých stromů či polomů, takže při této snaze nelze hovořit o ekologické katastrofě a necitlivém hospodaření. Dřevo je navíc čistě přírodní suroviny, což znamená, že je naprosto zdravotně nezávadné. Tím ale výčet výhod dřevěných bedýnek končí. Anebo znáte ještě nějakou? Pokud ano, připojte ji do tohoto seznamu a můžete ji spolu s ostatními konfrontovat s plastovými kontejnery na ovoce.

Zdravotní nezávadnost – u té se na okamžik ještě zastavme. Dřevo je sice samo o sobě po této stránce způsobilé pro skladování a převážení zeleniny a ovoce, ovšem zároveň s ním reaguje a má vysokou absorpční schopnost. Velmi rychle do sebe natáhne vodu, ale i ovocnou či zeleninovou šťávu, což usnadní rozmnožování různých bakterií a dalších mikroorganismů. Zbytky plodové dřeně tu navíc mohou na povrchu dřeva podporovat výskyt plísní a hnilobné procesy. Pokud takovouto nečistotu přehlédnete anebo zanedbáte, a vzápětí do stejné bedýnky uložíte plody z další sklizně, ty se mohou velmi snadno hnilobou a plísní kontaminovat.

Hygiena – udržet dřevěné přepravky v naprosté čistotě je prakticky nemožné, museli byste je neustále drhnout kartáči a stříkat tlakem vody z hadice, protože povrch dřeva bývá jen velmi hrubý a nebývá ani hoblovaný, ani opatřený nějakým kvalitním, např. polyuretanovým lakem. Takto ošetřené dřevěné přepravky by také byly velmi drahé.

Něco takového se vám ovšem nestane u plastových skládacích přepravek na zeleninu a ovoce, které vychází levněji, snadno se omývají a udržují v čistotě, nemají žádnou absorpční schopnost a na jejich povrchu se nerozmnožuje plíseň a hniloba tak, jako u dřeva. Další výhodou plastových beden je jejich stohovatelnost, vyskládáte je na sebe do několika pater, aniž by se kontejnery zřítily.

Taky vám rodiče občas říkali: uč se nebo z tebe nic nebude? Asi ano, známe to všichni, komu se nám občas nechtělo učit, nebo jsme měli hodně jiných věcí na práci než si psát úkoly. Každý nakonec něčím je, a je hloupost přehlížet některé práce, jako podřadné a méněcenné. Možná se smějeme popelářům, ale jak to kolem popelnic vypadá, když si popeláři udělají přes Vánoce volno nebo se na přecpaném sídlišti k popelnicím někdy nedostanou?

Jak všichni okamžitě žádáme, aby popeláři ihned přijeli a popelnice vyvezli. Nebo ruční výkopové práce. Kdo má rodinný domek, tak jistě ví, jak fyzicky náročný může takový výkop být a že jej nemůže provádět jen tak někdo bez znalosti vedení potrubí v zemi, aby nedošlo k havárii vodovodního řádu nebo v horším případě překopnutí plynového potrubí. Lidé si moc neváží ani práce prodavaček a pokladních, ale pokud si to nezkusíme, nikdo netuší, jak náročné je sedět celou pracovní dobu za pokladnou a být milá na stovky nakupujících, kteří jsou ve stresu, nervózní, hrubí a většinou neumí ani slušně pozdravit a poděkovat.

Málokdo ví, že šest procent žáků základní školy tuto školu nedokončí. Je to závratné číslo, ale zřejmě se s tím nedá nic moc dělat. Je však potřeba, aby i tito lidé našli společenské uplatnění a našli si práci. Říká se, že když pan Bůh někde ubere, tak někde jinde přidá, což znamená, že pokud někdo není nejchytřejší, neznamená to, že si nemůže najít nějakou práci, že se bude živit tzv. rukama a že v tom nemůže být skutečně dobrý. Jen musí chtít. Každá práce je potřebná pro chod společnosti a nemůžou být všichni chytří jako Einstein. Někdo musí dělat i ty nepříjemné práce okolo popelnic, jiný může jen sbírat odpadky po městě nebo dělat jiné úklidové práce. Důležité přece je, že pracuje a nenechá se živit společností, pro kterou odmítá hnout prstem.

Každý z nás používá v kuchyni tuky. Bez tuku by byla příprava jídla obtížná a mnohdy i neproveditelná. Na tuku smažíme, tuk je i základem polévky, tuky používáme i do pečení a do studené kuchyně. Prostě tuk je v kuchyni nenahraditelný. Každý z nás má své oblíbené tuky a některým se vyhýbá, ale olej potřebuje každý z nás. Olej je prostě v každé domácnosti, je to tuk univerzální, takže má opravdu velice široké uplatnění.

Olej patří na pánev pod řízky i pod minutky, na oleji připravíme jíšku, olej používáme k přípravě různých sladkých moučníků a také na zeleninové saláty. Z oleje vyrábíme majonézu, olej prostě v určitých situacích ani nahradit nejde. Mezi takové nejběžnější oleje patří řepkový a slunečnicový. Známý je také olej olivový, ale ten se hodí pouze na studené zálivky a do studené kuchyně, i když může být doporučován v některých případech k tepelné úpravě, my na něj v teplé kuchyni opravdu zvyklí nejsme. Váháme mezi řepkovým a slunečnicovým. V posledních letech v obchodech převládá sháňka po kvalitním oleji slunečnicovém. Olej ze semen slunečnice je opravdu lahodný, nestane se, že by podivně páchl při smažení a nikdy z něj není cítit podivná pachuť, jako u jiných druhů. Je opravdu skvělý a univerzální, uplatní se na pánvi, v hrnci i pekáči, ve friťáku i ve studené kuchyni. Tento slunečnicový olej je dokonce panenský, což znamená, že je lisovaný za studena.

Tím je prakticky zaručena jeho vysoká kvalita, navíc si můžeme dopřát i slunečnicový olej, který se řadí ještě do vyšší jakostní třídy a tím je panenský slunečnicový olej Bio kvalitě. Tento olej je produktem ekologického zemědělství. A pokud vás zajímá cena za 1l slunečnicového oleje https://eshop.koldokol.cz/slunecnicove-oleje/, věřte, že vám peněženku nezruinuje. Cena plně koresponduje s kvalitou produktu. Zapomeňte na oleje olivové, nejsou to naše lokální potraviny, jsou to oleje patřící k mořskému podnebí teplých krajů a chuťově se hodí třeba k přípravě středomořské kuchyně.

Hodně lidí si myslí, že nemá potíže s nadváhou, ale často se pletou. Tento druh nepříjemností se totiž nemusí ze začátku vůbec projevovat, avšak může ničit člověka plíživě, což je samozřejmě horší. Menší nadváha není zase tak velká tragédie a dá se eliminovat docela snadno, ovšem jedinci, které sužuje obezita, na to jsou už v mnoha ohledech daleko hůře. Nejenže už jsou jejich zdravotní problémy celkem snadno identifikovatelné, ale zároveň se jim i hůře hubne než ostatním.

Důležité je vědět, kolik je potřeba shodit. Díky tomu je možné si stanovit nějaký cíl a toho se držet. Stanovení si vhodné mety pomůže hlavně psychicky. K tomuto účelu se dá ideálně použít BMI kalkulátor, kterýžto je daleko efektivnější, a hlavně přesnější než jen vážení se. Hmotnost samozřejmě v rámci BMI stále hraje tu nejdůležitější roli.

Dietní strava

Kdo chce zhubnout, musí se chtě nechtě vyvarovat konzumaci nevhodných potravin. Mezi ty se řadí hlavně jídla, která jsou příliš tučná a sladká. Po těch se tloustne nejvíce. Žel právě takovéto pokrmy si dopřáváme nejvíce a ve velkém množství. Dají se však docela dobře nahradit, a sice ovocem a zeleninou. Hlavně zeleniny je možné zkonzumovat prakticky neomezené množství, jelikož neobsahuje takřka žádné kalorie. Rovněž je vhodné jíst čočku, hrách, fazole a zkrátka různé další luštěniny, které nejen zasytí, ale zároveň obsahují vysoké procento různých vitamínů a další tělu prospěšných látek.

Odborná pomoc

Hodně lidí dokáže se správně nastavenými pravidly skutečně zhubnout. Dokonce jsou mezi námi i takoví, kteří pouze svépomoci dokázali zdolat obezitu, nicméně takových zase tolik není. Hlavně lidé, jejichž nadváha už překračuje více než třicet kilogramů, by se měli o svých možnostech informovat u odborníka, kterým může být dietolog nebo třeba výživový poradce. Vždy je lepší a efektivnější jít do tohoto boje s pomocníky než úplně sami.

Sport na čerstvém vzduchu je nejlepší pohyb, který pro naše tělo můžeme udělat. Obzvlášť v dnešní době je sport velmi důležitý, je všeobecně známo, že posiluje imunitu a zlepšuje náladu. Pokud je to jen trochu možné, je vhodné trávit na čerstvém vzduchu nejlépe v přírodě co nejvíce času. Ne každý má ale možnost jednoduše vyběhnout z domu a být ihned mimo silniční provoz a městský shon. Proto se mnozí těší na víkendy či volné chvíle, kdy se vypraví na výlet do vzdálenějších míst a tam si užijí trochu volnosti a přírody. Pro takové momenty je velmi důležité být dobře vybaven co se týče kvalitního sportovního oblečení.

Správné oblečení Vás může přesvědčit k výletu i když venku není nejlepší počasí. Je pak jednodušší překonávat své limity a dosahovat nových cílů. Takové sportovní kousky musí splňovat přísná kritéria, aby dokázaly pohlcovat pot, chránily proti větru nebo aby nepromokly. Tyto požadavky budou splňovat výrobky firem, které již s nimi mají zkušenosti a jsou prověřené zákazníky.

Mezi ně patří zajisté Didriksons 1913 https://www.c-store.cz/DIDRIKSONS1913-c134_0_1.htm. Jak již název napovídá, jedná se o podnik, který vznikl v roce 1913 v malé švédské vesnici. Manželé Hanna a Julius zde vyráběli nepromokavé oblečené vhodné pro rybaření. Díky tomu, že vesnice byla přístavní, bylo takové zboží žádané a firma začala rychle růst. Dva objevy, které byly pro jejich cestu významné bylo vynalezení gumy, která byla vhodnější než oblečení chráněné proti vodě pouze olejem, a dále také stroj, který dokázal tepelně spojovat švy, takže byly úplně nepromokavé. Během 20. století získali světový věhlas a postupně, díky novým technologiím a materiálům, začali vyrábět i další typy oblečení. Dnes se firma řadí mezi výrobce, kteří jsou známi svou kvalitou za přijatelnou cenu a v jejich nabídce najdete různé kousky, které je vhodné vzít s sebou na různá dobrodružství, kde potřebujete, aby Vás vybavení za žádného počasí nezklamalo.

Zábradlí na schodiště https://www.fa-havlicek.cz/cs/m-32-zabradli je jeho nedílnou součástí, stěží si dovedete představit, že byste balancovali několik metrů nad terénem a riskovali život ohrožující pád. Zábradlí lze zhotovit v tolika variantách, že byste se nedopočítali konečného výsledku, ovšem základ tvoří jen několik výchozích materiálů – dřevo, kov, sklo, beton, cihla či kámen.

Plánujete-li výstavbu schodiště, měli byste se poradit s bytovým architektem nebo s osobou, která může vhodně poradit a zasvětit vás do některých řešení, jež jsou vám neznámá a skrytá, a nabízí zajímavé alternativy. Jde hlavně o to skloubit eleganci, vzhled a funkčnost daného řešení, s přihlédnutím na vaše finanční možnosti.

Nepochybně vás zaujmou zábradlí dřevěná, která by měla zdobit také schodnice ze stejného materiálu a vytvářet harmonický, jednotný celek. Dřevěná zábradlí se ovšem hodí i k jiným materiálům, ale zde musíte být velmi obezřetní a volit s citem.

Dřevo můžete nahradit kombinací kovu a skla, tato řešení se hodí do moderních úprav interiéru, ovšem zde byste měli být pozorní u souladu barev kovu a skla vůči podlahové krytině a barvě malby či nábytku a vůči osvětlovací technice. Právě zde by mohl mít své hlavní slovo bytový architekt.

Chromovaná či nerezová ocel – obojí lze dobře sladit s masivním dřevem, kombinace dřevěných schodnic a ocelových prvků zábradlí vypadá na první pohled lákavě a s velkou pravděpodobností nenechá v poklidu žádnou vaši návštěvu, aby se po takových schodech prošla. Zde opět hraje velkou roli výběr typu a barvy dřeva v souladu s okolím. Dřevo a kov by nemělo být příliš kontrastní s výraznou bílou malbou či bílým nábytkem, spíše se vyplatí vsadit na podobné odstíny, aby schodiště bylo spíše méně nápadné.

Ať už dáte přednost jakémukoli řešení, nezapomínejte na to nejdůležitější, a tím je bezpečnost. K čemu vám bude schodiště, kde budete každou chvíli řešit klopýtnutí a pády?